Pravda bez cenzury!

Co bych řekl k písním z alba Pětihlavá saň? 

Nejdelší noc bývá těsně před Vánocemi a je úzce spjata právě s tímto svátkem, kdy chceme být s těmi, které máme nejraději, a jsou součástí našich životů. Bohužel někteří s námi už být nemohou. Ty první Vánoce kdy to tak je vnímáme s největší intenzitou, ale naštěstí máme schopnost zapomínat a tak po čase smutek a bolest odezní, ať chceme nebo ne, i když nám připadá v tu chvíli, že to už nikdy nebude jako dřív.

Podzimní růže je připomínka toho, že náš život je jak jaro, léto, podzim, zima, proto ty čtyři akordy...

Pravda je intimní a niterní záležitost. Neexistuje obecná pravda. Ani jedna jediná pravda a láska v podání VH. Krásně o pravdě hovoří prof. Hogenová. Jan Hus řekl: Láska k životu a pravda života jsou možné jen s vědomím smrti.

Perspektiva – Kdybych to uměl tak jako Gellner, nějak tak bych to chtěl napsat. Je to jediný (zatím) text jiného autora, který zpívám.

Krásné modré oči – V roce 1999 NATO porušilo mezinárodní právo a napadlo suverénní stát Jugoslávii. Václav Havel pro italský tisk uvedl, že se jedná o humanitární bombardování. To že Havel kšeftoval s estébáky (Junek a spol.), že kamarády stavěl nad spravedlnost, zavedl protekcionismus… nad tím vším bych mávl rukou, ale podpora vraždění v Jugoslávii a obdiv ke krvavé řeznici Madeleine Albrightové ho řadí do skupiny pokrytců a lidských zrůd. Já o sobě neustále pochybuji, ale v několika zásadních věcech mám jasno. Dobro je mír a zlo je válka. Raději špatný mír než dobrá válka. Krásné modré oči měla dívka, která bydlela s otcem a matkou v malém domečku v Jugoslávii, než v noci jejich dům zasáhlo tzv. humanitární bombardování. Přišla o rodiče i osobní věci a následkem výbuchu byla poraněna a oslepla. Nebyl to první a bohužel ani poslední případ. Mainstream mlčí, já mlčet nemohu.

Kráčíme do pekla – Poslední den v říjnu 2022 se před Úřadem vlády zastřelil starší člověk. Nechal dopis na rozloučenou, který policie (Víta Rakušana/Dozimetra) nikdy nezveřejnila. Pietní místo zakázali, svíčky, květiny a vzkazy vyhodili a lidé vynaložili veliké úsilí, aby alespoň malý kousek nedaleko byl využit jako pietní místo. Píseň připomíná tuto událost a poukazuje na to, že i my jako společnost pomalu pácháme sebevraždu nečinností, konzumem, leností... Karel Poláček napsal: Duševní lenost a myšlenková strnulost je ideální pro vznik totality. Zesměšňoval maloměšťáky své doby, no dnes můžeme hovořit o přemnožení maloměšťáků...

Covidárium – Připomínat si nesmyslná a nebezpečná opatření z období Covidu je nutnost, tohle se prostě už nesmí opakovat! Oni pracují se strachem. Kdo chce žít, nesmí se bát!

Otevřete oči – Karel Kryl řekl: politikům se nevěří... Souhlas! Politik musí nést zodpovědnost za své činy a za svá rozhodnutí! Do politiky se nesmí dostat sociopati, psychopati a prokazatelní lháři (a že jich v politice je). Oni totiž mají rádi pouze sami sebe a na druhé, na budoucnost nehledí. Úchylní lidé můžou vytvořit zas jen úchylný svět, nic víc.

Na věčné časy – Co se změnilo za těch 34 let? Máme jiné technologie a pár změn proběhlo, ale mnohé je stejné jako před rokem 1989. Na hradě sedí kariérní komunista, rozvědčík SSSR a první dáma je bývalá politručka. Politruci byli něco jako NKVD, těch se báli i důstojníci. Prodejní herci a novináři, kteří tak rádi moralizují, se přímo tetelí, když můžou být v předklonu u rozvědčíka. Ubohost a malost Vetchého, Dejdara, Mádla, Čtvrtníčka a dalších vidíme v Karlových Varech, kde se za peníze daňových poplatníku předvádějí a pak zvrací u fontány. Za splátku z hypotéky prodali svou duši… Máme tady zase cenzuru, za názory se vyhazuje z práce a chodí se k soudu, nejsou léky...

Můžeme?! Někdy nám připadá život velice těžký, no věřte, že nikdy nám nebylo ještě tak špatně, aby nemohlo být hůře. Můžeme dokázat velké věci a jedna z těch velkých věcí může být i to, že se můžeme beze studu podívat na sebe do zrcadla. Múžeme?!

Vrabec – Osudu se nevyhneme, to co se má stát se stane, ať  jsme chudí či bohatí, velcí nebo malí, žlutí, bílí, černí, hnědí..., ale můžeme ovlivnit to, jací jsme.

Píseň bezdomovce – Co jsou tzv. EU hodnoty.. Je to patřičně vysoký počet bezdomovců na počet obyvatel? Říká se, že si za to bezdomovci můžou sami. Opravdu?

Pětihlavá saň – Tenhle příběh nedopadne dobře, a pokud se nepoučíme, nemůžeme očekávat v reálném životě jiný konec. Pětihlavá saň už tu je, nelidská, zrůdná, manipulativní a nebezpečná. Občas se požírá navzájem, ale to ji nevadí, hlavy ji průběžně dorůstají. Možná máme poslední šanci ji porazit a useknout ji všech pět hlav. I tak nebude vyhráno, ale může to být dobrý začátek nové lepší budoucnosti.